8. Kapitola - Nová kamarádka?

                         8.kapitola

                Radek,Nikča,Filip (Natka)

V životě potkáš spousty lidí, ale jen někteří jsou tví přátelé. Někteří jsou hodní a někteří jsou zase zlí. Je jen na tobě koho si vybereš za přítele.

Nikča:  

Mám pocit, že bychom už měli být blízko určenému místu. Damon už od té doby, co jsem ho našla hodně vyrostl. Kluci měli pravdu, že to není žádná obyčejná ještěrka. Pomalu se snaží i létat, ale moc mu to nejde. Mléko už nepije, ale hodně často žere maso. Je dobře, že mu nemusíme nic chytat, protože loví sám a rozhodně mu nemusíme chytat. Všimla jsem si, že od doby, co jsem ho našla, mám na ruce zvláštní znak. Kluci Damona často zkoumají, jako kdyby to byl experiment šíleného vědce, ale Damon se nenechá a občas po nich vyjede. Najednou uslyšíme křik ženy. Běžíme za tím hlasem a uvidíme ženu s pumou, jak bojují proti obřímu zvířeti. Damon chtěl taky vyběhnout, ale já jsem ho zadržela. Koukali jsme na tu holku, jak dokonale zahnala tu obří bestii. Potom se na nás otočila a zeptala se nás, kdo jsme. My jsme nebyli schopní nic říct, protože jsme byli vystrašeni tou obří bestií. První  jsem se vzpamatovala já, protože Damon chtěl zaútočit na tu pumu. Představila jsem sebe i ostatní, a zeptala jsem se, kdo jsou oni.

Natka: Jmenuji se Natálie a tohle je můj společník Orion.

Nikča: Krásný. Jak jsi  se sem dostala?

Natka: Ztroskotala jsem se svým kamarádem. A vy?

Nikča: Také jsme ztroskotali. A kde máš toho svého kamaráda??

Natka: Zrovna šel nachytat ryby. Ale bude mu to trvat trošku déle, protože je pomalý a líný.

Nikča: Aha a jak dlouho tu jste??

Natka: Asi rok. A nikoho jsme tu zatím neviděli ani žádnou loď v dohledu.

Nikča: Děláš si legraci??

Natka: Bohužel nedělám.

Radek: Co tu budeme tak dlouho dělat??

Filip: Budeme tu bojovat o přežití.

Natka: Je vás tu víc??

Nikča: Ano, rozdělili jsme se, abychom věděli, jak je ten ostrov velký.

Natka: Největší blbost, kterou jste kdy mohli udělat.

Filip: Já vím.

Natka:  Kde máte určené místo setkání??

Radek: Na druhé straně tohohle ostrova.

Natka: Na kterém místě jste se rozdělili?? Popište mi, co tam bylo.

Radek: Dvě veliké skály, které se táhly podél pobřeží. Mezi těma skálami jsme se rozdělili.

Filip: A taky tam byli v písku zahrabané kusy dřeva.

Natka: To vím, kde je.  To byla totiž naše loď, takže druhý konec ostrova je u skály Pana Krabáka. Není to už daleko. Zavedu vás tam.

Asi po dvaceti minutách cesty uvidíme skálu Pana Krabáka. Usadíme se u skály a čekáme do soumraku. Potom nás Natka vezme k sobě do obydlí, což není  moc daleko od skály Pana Krabáka.