9.Kapitola

      Dan,Nikol,David, Míša (Sam)

Od té doby, co jsme na tomto ostrově,

Jméno - Ema

Schopnost - Vlkodlak 

Věk - 16

Jméno - Denisa 

Schopnost  - Vzduch 

Věk - 17

Alec (hnědé vlasy)                             Nikolas (Modrý vlasy)

Věk - 19                                                        Věk - 18

Schopnost - Světlo                              schopnost - Voda 

Miky (Černá mikina)                                                                 Jirka (šedivá mikyna)

schopnost: --------                                                                        Schopnost : -----------

Věk - 7                                                                                             Věk - 8

Jméno - Tomáš

Schopnost : --------

Věk : 8

Jméno : Marek

Schopnost:  temnota

věk - 18

Jméno : Emet

Schopnost : -------

Věk - 7

Jméno - Lukas

schopnost - Oheň

věk - 17

Jméno - Gabriela

Schopnost - čarodějka 

věk  - 15

 sestra Anny 

JMÉNO - Anna 

SCHOPNOST - upírka 

věk - 16

                         8.kapitola

                Radek,Nikča,Filip (Natka)

V životě potkáš spousty lidí, ale jen někteří jsou tví přátelé. Někteří jsou hodní a někteří jsou zase zlí. Je jen na tobě koho si vybereš za přítele.

Nikča:  

Mám pocit, že bychom už měli být blízko určenému místu. Damon už od té doby, co jsem ho našla hodně vyrostl. Kluci měli pravdu, že to není žádná obyčejná ještěrka. Pomalu se snaží i létat, ale moc mu to nejde. Mléko už nepije, ale hodně často žere maso. Je dobře, že mu nemusíme nic chytat, protože loví sám a rozhodně mu nemusíme chytat. Všimla jsem si, že od doby, co jsem ho našla, mám na ruce zvláštní znak. Kluci Damona často zkoumají, jako kdyby to byl experiment šíleného vědce, ale Damon se nenechá a občas po nich vyjede. Najednou uslyšíme křik ženy. Běžíme za tím hlasem a uvidíme ženu s pumou, jak bojují proti obřímu zvířeti. Damon chtěl taky vyběhnout, ale já jsem ho zadržela. Koukali jsme na tu holku, jak dokonale zahnala tu obří bestii. Potom se na nás otočila a zeptala se nás, kdo jsme. My jsme nebyli schopní nic říct, protože jsme byli vystrašeni tou obří bestií. První  jsem se vzpamatovala já, protože Damon chtěl zaútočit na tu pumu. Představila jsem sebe i ostatní, a zeptala jsem se, kdo jsou oni.

Natka: Jmenuji se Natálie a tohle je můj společník Orion.

Nikča: Krásný. Jak jsi  se sem dostala?

Natka: Ztroskotala jsem se svým kamarádem. A vy?

Nikča: Také jsme ztroskotali. A kde máš toho svého kamaráda??

Natka: Zrovna šel nachytat ryby. Ale bude mu to trvat trošku déle, protože je pomalý a líný.

Nikča: Aha a jak dlouho tu jste??

Natka: Asi rok. A nikoho jsme tu zatím neviděli ani žádnou loď v dohledu.

Nikča: Děláš si legraci??

Natka: Bohužel nedělám.

Radek: Co tu budeme tak dlouho dělat??

Filip: Budeme tu bojovat o přežití.

Natka: Je vás tu víc??

Nikča: Ano, rozdělili jsme se, abychom věděli, jak je ten ostrov velký.

Natka: Největší blbost, kterou jste kdy mohli udělat.

Filip: Já vím.

Natka:  Kde máte určené místo setkání??

Radek: Na druhé straně tohohle ostrova.

Natka: Na kterém místě jste se rozdělili?? Popište mi, co tam bylo.

Radek: Dvě veliké skály, které se táhly podél pobřeží. Mezi těma skálami jsme se rozdělili.

Filip: A taky tam byli v písku zahrabané kusy dřeva.

Natka: To vím, kde je.  To byla totiž naše loď, takže druhý konec ostrova je u skály Pana Krabáka. Není to už daleko. Zavedu vás tam.

Asi po dvaceti minutách cesty uvidíme skálu Pana Krabáka. Usadíme se u skály a čekáme do soumraku. Potom nás Natka vezme k sobě do obydlí, což není  moc daleko od skály Pana Krabáka.

                   7.kapitola

            Radek,Nikča,Filip

V životě se stanou věci, které jsou nevysvětlitelné a nepochopitelné. Také se může stát něco, co je skoro až nemožné.

Nikča:

Vešla jsem do jeskyně, abych se ujistila, jestli je vůbec obyvatelná. Za jedním balvanem jsem viděla něco béžového. Přišla jsem k té věci a zjistila jsem, že je to vajíčko. Vzala jsem ho do ruky. Najednou začalo praskat a z něj vystrčila hlavičku malá ještěrka. Začal jsem najednou ječet, protože jsem se lekla. Radek přiběhl za mnou a hned se zeptal, co se děje.

Nikča: Vidíš tu roztomilou ještěrku??

Radek: Co to je?? To není ještěrka, to je nějaký leguán.

Nikča: Co ho urážíš?! Bude to nový člen mojí rodinky.

Radek: To nemyslíš vážně...

Nikča: Vypadám snad na to, že bych to nemyslela vážně?!

Radek: Ne.

Nikča: Tak vidíš... Bude se jmenovat Damon

Radek: Pěkné jméno.

Nikča: Si myslím....

Filip přijde do jeskyně a ptá se, co se tady děje?!

Radek: Máme tu o další hladový krk navíc.

Filip: Jaký??

Nikča mu ukáže vajíčko, kde vystrkuje hlavičku Damon.

Filip: Co to je za zrůdu??

Radek: To není žádná zrůda, to je Damon.

Filip přijde k Nikče, vyndá Damona z vajíčka a prohlédne si ho.

Filip: Žádnou takovou ještěrku jsem nikdy v životě neviděl.

Radek: To já taky ne. Odkdy mají ještěrky křídla??

Nikča: To nevím, ale je hezký.

Fiilip: To jo, ale tohle nebude žádná obyčejná ještěrka, vypadá spíš jako drak.

Radek: Nerad s tebou souhlasím, ale máš pravdu...

Nikča: Ať je to, co chce, já se ho nevzdám!

Radek: Nikdo nechce, aby ses ho vzdala, jenom říkáme, že je zvláštní.

Nikča: Jo chápu, ale stejně to vyznělo, jako kdyby jste chtěli, abych se ho zbavila.

 Filip: Jsem zvědav, čím ho budeš krmit.

Radek: Co takový ještěrky jedí, proboha?!

Filip: Obvykle nějaký hmyz, ale tato vypadá, jak kdyby chtěla mléko a maso.

Nikča: Tak mléko seženeme z kokosu, ale nějaké pořádné maso bude obtížnější někde ulovit.

Radek: Nejdříve bychom mohli zkusit hmyz, pak teda maso a mléko.

Filip: Dobře, já jsem viděl na stromě obřího brouka, tak pro něj dojdu.

Radek: Ok, já se vydám za jeskyni, tam jsou palmy s kokosem. A ty Niky si vezmi z batohu nějaké oblečení a zabal ho do toho, ať nenastydne.

Nikča: Dobře.

Kluci odešli z jeskyně a Nikča zatím Damona do náhradního trika. Asi po pěti minutách přiběhl Filip s broukem. Nabídl ho Damonovi, ale ten ho nechtěl. Zhruba po dalších deseti minutách přišel se třemi kokosy Radek. Rozbil jeden a mléko dal Damonovi a ten to vypil.

Radek: Tak fajn, už víme, že máme sehnat, co nejvíce mléka a teď zkusíme ještě to maso.

Najednou zpoza kamene vyběhla krysa, Damon se na ní vrhl a sežral ji.

Filip: Proboha, mě se zvedá žaludek.

Nikča: Tak tohle máme už vyřešené.

Radek: (říká to ze srandy) To máš pravdu, máme novou kočku a nemusíme řešit myši.

Nikča: To jo.

Filip: Začíná se stmívat, tak bychom měli hýbnout kostrou a udělat oheň. A radši sesbírat ovoce, než jít chytat ryby do studené vody.

Radek:  To je pravda.

Nikča: Fajn, já zatím připravím oheň.

Po dvaceti minutách mají už všechno hotové. Najedí se a ulehnou ke spánku. Brzy ráno vstávají odpočatí a vyrážejí na dlouhou cestu najít své přátelé.

        6. Kapitola

                 Dan,Nikol,David,Míša

ŽARLIVOST je dost známá a špatná vlastnost. Žárlit může  každý aniž by si to uvědomil. Žárlivost může zničit vztah, ublížit i zatemnit mysl. Je to hodně silná vlastnost.

Dan:

Jdeme po pláži, je hrozné vedro a celou dobu  Michala nezavře ani na chvíli hubu, tudíž mi z toho brzy hrábne. Ti  dva se celou dobu cicmají a drží se za ruce a já si pomalu uvědomuji, že žárlím na svého nejlepšího kamaráda. Je to asi šestý den od té doby, co jsme se rozdělili a ještě jsme nedošli na určené místo.

Dan: Lidi, nevíte, kdy už tam budeme?

David: Asi už brzy, protože jdeme už hrozně dlouho. Dáme si pauzu, abychom nabrali aspoň trošku síly.

Nikol: To je dobrý plán. Potřebuje někde sehnat nějaké pití.

Míša: A hlavně jídlo, mám už totiž hrozný hlad, takže bych snědla i vola!

 David: Tak lidi, já a Dan půjdeme nasbírat nějaké ovoce a vy holky, zkuste někde sehnat pitnou vodu.

Všichni: Dobře!

Vejdeme do pralesa a na malém kopečku zahlédneme obří strom s ovocem. Pod tím kopečkem je potůček (nejspíš s pitnou vodou). Já s Davidem vylezeme na ten strom a holky se rozeběhnou k potůčku.

Nikol: (křičí) Je pitná!!

David: OK, tak naberte do všeho, do čeho to jde.

My zatím sbíráme ovoce do batohů, kde jsme měli věci, které jsme vysypali pod stromem. Když už máme plné batohy, tak slezeme ze stromu. Sejdeme k potůčku a umyjeme ovoce, které jsme nasbírali. Holky přijdou za námi s vodou a sednou si. Najedli jsme se do sytosti a vyrazili jsme opět na cestu. Míša zase spustila mlecí mašinu, kterou jsme nemohli nijak zastavit. Mluvila zase o Filipovi, jak je úžasný a slaďoučký.

Nikol: Michalo už zavři tu svojí pec!! Nikoho to tu nezajímá.

Míša: Ale když on je tak r......

Nikol: (ječí) Michalo drž už tu hubu!!!

Dan a David: Jo!

Míša se rozbrečí a sedne si na zadek, odmítá si stoupnout a jít dál. Nikol se naštve a odejde si mýt nohy do moře. David jde za Nikol, ale nejdříve řekne Danovi,aby šel za Míšou a pokusil se jí domluvit!!

Dan: Proč zrovna já??

David: Protože já chci být sám s Nikol.

Dan: Aby ses ní mohl cucat, co??

David: No jasně, je to skvělá chvíle. Je sama, naštvaná určitě bude poddajná.

Dan: Šmejde!!

David pomalu odchází a přes rameno zařve: Já to slyšel!!

Dan: Proto to taky říkám.

David obejme Nikol okolo ramen a dá ji pusu. Zatímco Dan se zkouší uklidnit Míšu. Asi po dvaceti minutách se to konečně podaří, Míša vstane a můžou jít dál.

                                                Radek,Nikča,Filip

Někdy se stávají věci  které nechcete aby se stali, věci které nemůžete ovlivnit, věci na kterých můžete byt závislí  a věci které nechcete aby někdo zjistil, které chcete uchovat v tajemství,  které nechcete pustit na povrch a ty věci vám můžou změnit celí váš život. A mimochodem,  co budete dělat, když je někdo zjistí? 

Radek: 

Proč, kurva Proč? Proč se to tak z kurvylo? Proč tam musel zrovna on přijít? Zrovna když se aspoň jeden z nás rozhoupal. On tam přijde.

Jdeme vedle sebe a jsme zticha. Je toto trapné ticho, kdy nikdo neví co má říct. Jak já to nenávidím.

,,Niki? Měli bychom se v noci někde usídlit. A na tom místě přespat a v okolí si najít něco k jídlu. ´´

Nikča:  ,,Ano, to bychom měli.                       

Na začátku cesty:

Nikča:

Jdeme ještě chvilku, když najednou nám před cestu skočí nějaká srna, nebo co to vlastně bylo. Jak sem to nečekala tak sem couvla a zakopla  o kamínek, no a jak to bývá ve filmech spadla jsem zády na Radka.

Ten se hlasitě zasmál chytil mě za pas a přivinul blíž k sobě a řekl.

Radek: Dávej si větší pozor, ty nemehlo.

Nikča: Hej, já nejsem nemehlo!

Radek: Ale jsi.

Pořád mě drží a směje se. Já se červenám studem a sklopím hlavu, aby mi nemohl vidět do tváře. Najednou si mě otočí čelem k sobě, pomalu se ke mně sklání, až nás dělí od sebe jen pár milimetrů. Dívám se mu do očí a najednou už nás nic nedělí a vášnivě se líbáme. Obtočím mu ruce kolem krku a stoupnu si na špičky, aby se nemusel moc krčit a tak prohloubíme polibek. Ani nevím, jak dlouho se líbáme a ani jestli strom poblíž tam byl i předtím, ale svítící slunce do jeho koruny stromu a hra světla a stínu tomu dodává takovou romantiku. A ani si nevšimnu dvou páru očí, který nás se zájmem pozoruje.

Líbáme se, dokud nám dech nedojde. Podívám se na něj zaskleným pohledem a znovu se přisaji na jeho rty.

Po té krásné chvíli úžasné ho líbání nás přeruší hlasitý smích jednoho velkého vola.

Přítomnost:

Ze vzpomínání a přemýšlení mě vyruší Filipův hlas.

Filip: Hele kámo když tu je jen jedna holka, tak bychom jí mohli přeříznout,co myslíš?

Radek: ,, Si děláš prdel? Ani náhodou.´´

Filip: ,,Ale no tak je to holka, je slabá a bezbranná. A není až tak ošklivá,  na uspokojení stačí.´´ (Nechutný,slizký úšklebek)

Radek:  Nikčo běž prosím tě napřed a nasbírej nějaké větve na oheň. My tě pak doběhneme.

Nikča:  umh Dobře. (Běží pryč)

 Jen co Nikča odběhne a není jí vidět, Radek přišpendlí Filipa na strom a chytne ho pod krkem a začne šeptat aby je nebylo slyšet.

,,Jen se jí dotkneš, tak přísahám že se odsud nedostaneš živí. Je ti to jasný?´´

Filip: ,,Ale no tak, neříkej že se ti líbí, máš na lepší (Radek zesílí stisk) Jo Je,je mi to jasný.´´

Radek : ,,Si myslím.  Jdeme, nebo se nám zatoulá. ´´

Filip:  ,, Hmm.´´

Si myslí že mě vyděsí? Ani náhodou z něj strach nemám. Za tohle mi zaplatí , já se sebou zametat nenechám!  A už vím jak.

Nevím proč, sem tak zareagoval. Nikdy sem toto neudělal, to už je jedno.

Kampak se nám až zatoulala? Už ji vidím jak sbírá dřevo na oheň. Běžím za ní.  Když mě uvidí jak běžím, jako splašený, tak upustí dřevo na zem, nejspíš se mě lekla, ale to neřeším. Když k ní doběhnu, obejmu jí a vyzvednu do náruče a zatočím s ní ve vzduchu.  Omotá mi ruce kolem krku a začne se smát. Položím jí na zem a se sbírám s ní dříví které kvůli mě upustila.

Nikča:  ,,Co to děláš?´´

,,Nic. Blbnu.´´

Nikča:  ,,Aha ´´(Pousměje se)

Filip:  ,,Hele vy hrdličky, kousek odsud je jeskyně, tak bychom  mohly přespat. Já a Radek pudem   něco chytit a ty nasbíráš  nějaký ovoce. JASNÝ!!!?´´

Nikča: ,,Dobře.´´

Filip:  ,,Zavedu vás tam.´´

,,OK.´´

Asi po 3.minutách chůze dorazili k obří jeskyni. Poblíž jeskyně byl malí vodopád. Překrásný vodopád a  u vodopádu rostli fialové kytky. Poblíž byli i stromy s ovocem a nějaké keře.

Nikča:  ,, Wou to je krása. ´´

,,To je´´

Filip:  ,, nemyslím si  ´´

Nikča:  jdu se kouknout do jeskyně . jestli je vůbec obyvatelná ju!?

Jasně, dávej si bacha, aby se ti něco nestalo, když tak křič. My zatím jdeme něco nachytat do toho potůčku.

Kluci odešli k malému potůčku, kde se vléval vodopád a Nikča zatím vcházela do jeskyně. Procházela jeskyní kde, najednou našla velké vajíčko. Vzala ho do rukou, když vtom......

                                                                                         Míša

 Milovat osobu, která vás nenávidí je těžké,  pro někoho  kdo se s tím nedokáže smířit a jít dál. Proč někteří lidé se nedokážou smířit s tím že je ta druhá osoba nechce, že je nemiluje,  že miluje někoho jiného, proč to nechtěj pochopit?  toť otázka pro každého kdo to nechápe, nejspíš zůstane nezodpovězena.

Míša:

 Jak mě tu mohl nechat samotnou, ten, ten, ten,  Grrrrrrrrr.  Proč nemůže pochopit že ho miluju.

Jdu už hrozně dlouho, asi bych měla jít za Nikčou a Radkem ale tam bude i on. A Nikča bude určitě naštvaná, protože Radka už hodně dlouho má ráda, ale ona není jako já. Ona své city nikomu nevnucuje. A když jí někdo řekne že jí nemá rád,  tak couvne a smíří se s tím,  ale já ne, já je musím vnucovat .  Ach jo, chtěla bych mít takovou vlastnost jako má ona .  Je tak hodná a milá a,a,a, hodně dalších věcí a druhá Nikol je tak odvážná a obětavá ,chytrá,rozvážná,krásná,milá,upřímná no prostě dokonalá . A co já? Já sem blbá, ošklivá a vnucuju své city ostatním.

Po několika  minutách rozjímání se v sebelítosti.

Dost! Musím jít, Jinak tu umřu. Jdu za Nikolou i když bude naštvaná a bude mít chuť mě zabít, tak to přežiju. Nějak.

Jdu pomalu lesem  a snažím se si nerozbít papulu, i když je to hodně těžké.

Až se dostanu na pláž a tam je uvidím jak jdou tak na ně zařvu Počkejte na měěěěěěě!!!!

              2.den po rozchodu  (Míša,Filip)

Filip

Míša:  Mě už bolí nohy, já už nikam nechci, nedáme si přestávku????

Filip: To je furt dokola, ne. Oni taky určitě nezastavují, jdou dál bez přestávky a nestěžují si. Počkej si až se setmí, to si uděláme ohýnek a odpočineme si.  Nemáme skoro už žádnou vodu a jídlo už vůbec ne. Takže jdeme něco ulovit do moře.

Míša:  Tak běž něco ulovit, já zatím udělám oheň.

Filip: líná lemro!  (brumlá)

Míša: Já to slyšela.

Filip: Proto to taky říkám.

Míša: BĚŽ UŽ DO PR*ELE, NĚCO ULOVIT !!!!!!   NEBO TU ZHEBNEM HLADY!!

Filip: No jo, už jdu.

Po půl hodině:

Filip:  Twl Michalo, ty si tady válíš šunky, zatím co já dřu jako vůl v moři. Chytil jsem 3 středně velké ryby  narozdíl od tebe a ty ani nemáš připravené dřevo!!!!! (nasraný jak něco)

Míša: Tak hele ty impotentní parchante. Já na tebe seru, tobě se pořád něco nelíbí. Já jsem holka, mám být v kuchyni a ty máš zařizovat to ostatní .

Filip: Víš ty co? Zařizuj si všechno sama, když jsi tak chytrá.  Já jdu najít Nikču a řeknu jí jaká jsi líná lemra . (otáčí se a odchází. Směr hledat Nikču s Radkem)

Takhle šel asi 3 hodiny. Obešel pár skal. Po chvilce blouděním pralesem na ně narazil pod stromem, jak se muckají .  Jen co je uvidí, dostane šílený výtlem . Směje se tak nahlas, že si ho všimnou oba dva a jsou velmi nasraní. A křičí na něho: CO TADY DĚLÁŠ!!!

Nikča : Jak to, že nejsi  s Míšou?????

Filip:  Já s tou línou lemrou nepůjdu !!!

Nikča: Co jsem ti říkala o tom nadávání?!

Filip: Já vím, ale ona nic nedělá a furt si stěžuje .

Radek:  Ježiš , jsi snad chlap, musíš něco vydržet. Se podívej na mě.

Filip: No právě. Co jste to tady vlastně dělali?

Radek: Do toho ti nic není!!

Filip: Vy to spolu táhnete?!

Radek: Neser, netáhneme. A i kdyby, tak se do toho neser.

Nikča:  A kde jsi nechal Míšu??

Filip: Nevím, nezajímá mě to a zajímat nebude.

NIKČA DALA FILIPOVI PĚSTÍ DO KSICHTU.

Filip: AAAAAAAAUUUUUUUU, to byl můj nos. Co děláš????

Nikča: Snažím se v tobě objevit  nějakou chytrost a soucit, ty pako.

Radek: Přestaňte se hádat a pojďme.  Musíme se smířit s tím, že ji už nikdy neuvidíme.

NIKČA SE HISTERICKY ROZPLÁČE a Radek ji tam začne utěšovat.

Filip: Nebul ,vždyť jí škoda  nebude.

Nikča: jak to můžeš říct?

Radek: Drž hubu Filipe!

Všichni se uklidní a pokračují v cestě.

Pluli jsme na loďce a najednou přišla bouře, která zničila naši malou loďku. Když jsme se probudili, zjistili jsme, že jsme  na opuštěném ostrově.

Míša: AAAAAAAAA  VŠICHNI  TU CHCÍPNEM.

Filip: Ty určitě ne s tou zásobou tuku.

Nikol :  Filipe, laskavě drž hubu. Ty nemáš co říkat.

Radek: Měli bychom  se porozhlédnout po ostrově.

Nikča: Ano, jdeme.

David: Rozdělíme se:  Já, Nikola a Dan jdeme na západ. Míšo  a Filipe  jděte na východ. Nikča a Radek půjdete na jih.

Filip: A jak zjistíme, kde jsou ty posr*ný  strany.

Nikol: No, logicky, až bude zapadat slunce tak se rozejdeme na své strany.

Filip: Ale já nechci jít s tou tlusťožkou.

Nikča : Máš na výběr: buď tu můžeš zůstat a zhebnout nebo jdi s Míšou a žij o něco déle. A pokud budeš mít stále ty trapné kecy a urážky. Se to celé předělá, tak že holky půjdou na západ, kluci na východ a ty půjdeš sám napříč džunglí, tak si to rozmysli, máš na to 1 minutu.

Filip: tak jo jdu s malinou.

Míša: NEŘÍKEJ MI MALINA.  (vřeští, vzteká se)

ZAPADÁ SLUNCE

Nikol:  Můžeme už jít ?!

Nikča: (vrčí) Tak jo jdeme.

Radek: Tak pojď

NIKČA A RADEK ODCHÁZÍ NA JIH.

Míša:TAK POJĎ, NECHCI TU BÝT DO KONCE SVÝHO ŽIVOTA.

Filip: (vrčí) Jo, už jdu.

Nikol: Můžeme jít?

Dan: S tebou bych nikam nešel.

Nikol : Buď můžeš zůstat tady a zhebnout nebo někoho doběhnout  a říct někomu, co jsi udělal, aby na tebe byli  všichni nasraný. A ty víš co, Nikča dokáže udělat, když je nasraná?A nebo můžeš jít s námi aspoň kvůli Davidovi když ne kvůli sobě.

David: tak už ku*va pojďte. A nebo půjdu bez vás.

Nikol: (nasraná) (otáčí se a odchází) S bohem!

David: Do pr*ele, má pravdu, pojď a neser nebo jsme spolu skončili.

Dan: no jo furt

DOBĚHLI JÍ JEDEN PODRÁŽDĚNÝ, DRUHÝ NASRANÝ.

Jmeno: Sam

Věk: neznámý

zvláštní znamení: neznámý

Mazlíček

Jméno: Radek

Věk: 19

zvláštní znamení: Vlk

Mazlíček:

Jméno: Nikol

Věk: 15

Zvláštní znamení: Tygr

Mazlíček

Jméno: Nikča

věk: 19

zvláštní znamení: Drak

Mazlíček:

Jméno: Natka

Věk: 18

zvláštní znamení: Puma

Mazlíček:

Jméno: Míša

Věk: 17

zvláštní znamení: Straka

mazlíček:

Jméno : Filip

Věk: 17

zvláštní znamení: Aligátor

Mazlíček:

Jméno: David

Věk: 18

Zvláštní znamení : Vrána 

Mazlíček:

Jméno : Dan